Stránka obsahuje překlad Release Notes, tedy poznámky k verzi pro Mandriva Linux 2009.0, originál najdete na wiki.mandriva.com.

Tato stránka obsahuje důležité informace o verzi Mandriva Linux 2009.0.

Následují tato témata:

• Základní informace o nových vlastnostech a hlavních změnách
• Změny v Mandriva instalátoru a aktualizační pokyny pro uživatele Mandriva Linux 2008 Spring
• Změny v podporovaném hardware a ovladačích
• Změny v programových balíčcích
• Další technické informace pro zkušené uživatele

Prosíme věnujte také pozornost stránce Mandriva Linux 2009 Errata - seznam známých chyb verze 2009. Stránka Errata obsahuje informace o známých chybách a problémech vydání a instrukce pro jejich odstranění, obejití nebo způsoby, jak se jim vyhnout.

Pro podrobnější seznámení s grafickým vzhledem a nejviditelnější změnami v této verzi nahlédněte prosíme do Release Tour.

Mandriva Linux 2009 obsahuje (nebo bude obsahovat) následující verze hlavních komponent distribuce: jádro 2.6.27, X.org 7.3, KDE 4.1.2 (a 3.5.10 v /contrib), GNOME 2.2.4, Mozilla Firefox 3, OpenOffice.org 3.

Upozorňujeme, že pokud použijete k upgradu edice Free nebo Powerpack, KDE 3 bude nahrazeno KDE 4 a všechna vaše nastavení budou ztracena. Pokud tomuto chcete předejít, doporučujeme nejprve zvolit možnost `add internet repositories` před samotným provedením upgradu, nebo provést Síťovou instalaci (v angličtině), anebo využít novou vlastnost Mandrivy Online (applet sloužící k upozornění o nových aktualizacích) a provést upgrade z jedné edice na další (oficiální update pro Mandriva Linux 2008.1 Spring vám tuto možnost poskytne). Použijete-li jednu z těchto metod, balíčky s KDE 3 budou během upgradu dostupné a vaše nová Mandriva Linux 2009.0 si zachová všechna vaše nastavení z KDE 3 z předchozí verze Mandrivy.

Mandriva Linux 2009 bude v dispozici v několika edicích:

• One - instalovatelné živé CD obsahující nejnovější proprietární ovladače, k dispozici bezplatně
• Powerpack - obsahuje podporu, služby, širší rozsah balíčků a mnoho proprietárních aplikací třetích stran jako například (nemusí být obsaženo vždy) LinDVD, Scilab a 03 Spaces. Seznam komerčních aplikací v 2009 Powerpack ještě není uzavřen; definitivní seznam bude poskytnut při vydání.
• Free - obsahuje pouze volně šiřitelný / open source software, neobsahuje žádný z nesvobodných balíčků které obsahují ostatní vydání, volně ke stažení.

Pro více informací o edicích, které jsou dostupné v poslední předběžné verzi Mandriva Linuxu 2009, viz zvláštní stránku.

Pro více informací o ruzných edicích viz Které vydání Mandriva Linuxu je pro vás to pravé, angl, nebo v češtině Kterou edici zvolit.

Další informace jsou také dostupné online:

• Seznam kompatibilních / certifikovaných počítačů a detailní databáze Mandriva hardware, obojí angl.
• České fórum uživatelů Mandriva Linuxu, nebo forum na mandriva.com, angl.
• Tyto Wiki stránky, případně Mandriva Wiki

Kernel-laptop už nebude dále obsažen v Mandrivě Linux 2009.0, obsahoval jen málo změn oproti kernel-desktop. Některé z těchto změn byly navíc nedůležité a byly tedy odstraněny; ostatní změny byly přidány do kernel-desktop (a budou užitečné i pro desktopy; umožní jim lepší využití elektrické energie). Kernel-desktop je tedy díky zmíněným změnám stejně dobře použitelný pro laptopy, jako byl dosavadní kernel-laptop a bude nadále používán jak pro laptopy tak pro desktopové systémy.

Kernel-desktop586 který byl obsažen v  předchozích vydáních hlavně kvůli podpoře `pravých` i586 procesorů (starých Intel Pentium a kompatibilních), podporoval velikost paměti RAM pouze do výše 1 GB. Důvodem byl fakt, že v systému s procesorem i586 bylo nepravděpodobné narazit na více než 1 GB RAM. Nicméně, od svého uvedení používá edice One tento kernel aby byla zajištěna funkčnost na maximálním možném spektru hardware, což mělo za následek to, že Mandriva One nepodporovala více než 1 GB RAM. Vzhledem k tomu, že systémy s více než 1 GB RAM jsou stále častější, kernel-desktop586 byl upraven a podporuje až 4 GB RAM, stejně tak jako kernel-desktop. Během testování byly rozdíly na systémech s i586 procesory zanedbatelné, takže by jejich uživatelé neměli mít větší potíže.

Tato sekce vám poskytne informace o tom, jak je na tom Mandriva Linux 2009.0 s podporou nejpoužívanějšího hardware.

Všechny momentálně dostupné grafické karty NVIDIA, včetně GeForce GTX 2xx série jsou podporovány. 3D akcelerace je dostupná skrze proprietární ovladač `nvidia`, který je dostupný ve verzích One a Powerpack a v non-free repozitáři. Verze ovladače je 177.70. Pro základní 2D operace pro všechny NVIDIA karty poslouží svobodný `nv` ovladač.

Všechny v současnosti dostupné grafické karty ATI, včetně Radeonu HD 4870 jsou podporovány. Podporu pro starší grafické karty (s jádrem r400 a nižším) stejně jako v Mandrivě Linux 2008.1 Spring obstarávají buďto proprietární `fglrx` ovladač (dostupný ve verzích One a Powerpack a v non-free repozitáři), anebo svobodný ovladač `radeon`. Podporu pro grafické karty ATI (s jádrem r500 a vyšším) obstarává buďto proprietární `fglrx` ovladač (dostupný ve verzích One a Powerpack a v non-free repozitáři), anebo svobodný ovladač `radeonhd`.Verze proprietárního ovladače je `Catalyst 8.8`, známá také jako `fglrx 8.522`.

Upozorňujeme, že rozhraní Mandrivy detekující grafické karty zobrazí všechny karty které používají stejnou sadu ovladačů a jejich nastavení jako jednu skupinu. Vaše karta bude detekována jako jedna z příslušné skupiny. Grafické rozhraní vám tedy nezobrazí přesný název vaší karty, zobrazí ji jako určitou podskupinu, do které vaše grafická karta spadá. Pokusili jsme se, aby jméno těchto podskupin bylo co nejpřesnější, nicméně, vzhledem k způsobu jakým ATI čísluje svoje produkty, nebylo vždy úplně možné zachovat přesnost. Pokud máte čipset v notebooku nebo integrovanou kartu, je možné že bude přiřazena do špatné skupiny (například integrovaný Radeon 1100 a Radeon 1200 budou zobrazovány jako podskupina Radeon 9500 – Radeon X1050). Pokud vše funguje korektně, přestože je vaše karta zařazena do špatné podskupiny, nedoporučujeme vám její zařazení měnit.

Všechny grafické adaptéry od Intelu, včetně nejnovějších G41 chipsetů jsou plně podporovány, včetně 3D akcelerace. Verze ovladače `intel` v Mandrivě Linux 2009.0 je 2.4.2

VIA / S3 UniChrome / Chrome9 grafické adaptéry jsou plně podporovány pomocí OpenChrome projekt ovladače, včetně 3D akcelerace pro některé čipsety a 2D a video akcelerace pro většinu z nich. Nicméně, 3D desktop není tímto ovladačem podporován. Všechny Chrome adaptéry budou automaticky detekovány a nastaveny.

SiS 670 / 671 adaptéry jsou podporovány sis-imedia ovladačem. Ovladač pro tyto čipsety podporuje 2D a video akceleraci, 3D akcelerace a 3D desktop bohužel podporovány nejsou. Uvedné adaptéry budou automaticky detekovány a nastaveny.

AMD Geode GX / LX adaptéry jsou podporovány `geode` X.org ovladačem, verze 2.10.1. Tyto adaptéry budou automaticky detekovány a nastaveny.

Mnoho novějších sestav obsahuje integrovaný kodek založený na HDA, jehož podporu v Linuxu zajišťuje `snd-hda-intel` ovladač, který je součásti projektu ALSA. Mandriva Linux 2009.0 obsahuje nejnovější verzi ALSA včetně několika tuctů patchů zdokonalující podporu specifických implementací HDA kodeku. Doufáme, že to povede k co nejlepší kompatibilitě s těmito integrovanými zvukovými čipsety.

Mandriva Linux 2009 obsahuje široké spektrum nejnovějších ovladačů k bezdrátovým zařízením, aby zajistila nativní podporu pro co největší možný počet zařízení. Konkrétní vylepšení obsahují ovladače `rt2860` pro Realtek 2860 čipsety, které jsou používány v některých novějších netboocích a laptopech. Došlo také k výměně dříve používaného částečně proprietárního ovladače `madwifi` za zcela svobodné `ath5k` a `ath9k` ovladače.

Mandriva Linux 2009.0 obsahuje nativní ovladač pro Broadcom Wireless adaptéry. Tento ovladač vyžaduje k funkci firmware z ovladače pro Windows. Bohužel z právních důvodů nemůžeme poskytnout v Mandriva Linuxu 2009.0 ani firmware, ani kopii ovladače pro Windows.

Pokud budete nastavovat tento adaptér, Mandriva vás požádá o příslušný ovladač pro systém Windows a nabídne vám možnost vyhledání tohoto ovladače na diskovém oddílu s Windows (pokud je máte na stejném počítači), což obvykle dostačuje. Pokud ovladač nemůžete najít nebo pokud nepoužíváte Windows, stáhněte si příslušný ovladač pro Windows z této stránky. Stačí když zadáte příkaz začínající `wget` (popsaný v tomto odkazu) a poté extrahujete tento archív do adresáře ve vašem domovském adresáři. Až vás Mandriva požádá o příslušný ovladač, vyberte z toho archívu soubor wl_apsta_mimo.o a tím zprovozníte svůj bezdrátový adaptér.

Installing the firmware on Mandriva Linux 2009.0 or higher

Navod na b43-firmware

Otvor terminal

skopiruj nasledujuce radky.

wget http://mirror2.openwrt.org/sources/broadcom-wl-4.150.10.5.tar.bz2

   tar xf broadcom-wl-4.150.10.5.tar.bz2
   cd broadcom-wl-4.150.10.5/driver
   su
   b43-fwcutter -w /lib/firmware wl_apsta_mimo.o
   modprobe b43 

V Mandriva Linuxu 2009.0 bude asi deset webkamer pracovat díky ovladači GSPCA ihned po vybalení bez jakékoli konfigureace nebo doinstalování nezbytných balíčků. V předchozích verzích Mandriva Linuxu vyžadovalo zajištění podpory těchto webových kamer ruční instalaci balíčku s ovladači.

Vedle podpory synchronizace s Windows Mobile 5 a novějších, Blackberry a zařízením Nokia dostupných v 2008 Spring, 2009 nabízí podporu pro zařízení s Windows Mobile 2003 a staršími. Podpora Windows Mobile byla zdokonalena v posledním vydání SynCE, používá místo ODCCM synce-hal a podporuje nástroj na konfiguraci firewallu pro otevření portů nezbytných pro uskutečnění synchronizace se zařízením s Windows Mobile. 2009 také jako jediná distribuce opravuje nebo obchází některé chyby, aby byla možná přímá synchronizace mezi Windows Mobile a zařízením Blackberry. Nově podpora Blackberry usnadňuje tethering.

Tradiční instalátor (DrakX) byl pro Mandriva Linux kompletně revidován a značně změněn a bylo pro něj vytvořeno zcela nové rozhraní. Změny zvyšují atraktivitu, schopnosti i snadnost použití instalátoru.

Instalátor v edici One (odlišný od tradičního DrakX instalátoru) má zdokonalené poinstalační procedury. Po dokončení instalace automaticky odstraní ovladače hardware, který není v systému přítomen. To zkrátí čas startu systému a ušetří diskový prostor využitý systémem.

Ovládací centrum Mandriva Linuxu (drakconf) a instalátor (DrakX) byly v Mandriva Linuxu 2009 kompletně přepracovány s cílem zvýšit jejich atraktivitu a uživatelskou přívětivost. Oba nástroje také nyní využívají pro zobrazování stránek WebKit namísto dřívějšího GtkHTML.

S cílem zvýšit vývojářskou efektivitu a ve shodě s naším závazkem spolupráce napříč distribucemi, byl v Mandriva Linuxu 2009 nahrazen dříve používaný nástroj konfigurace tiskáren printerdrake za system-config-printer. System-config-printer byl původně vyvinutý Fedorou, je využíván v Ubuntu a je schopen ve většině případů nahradit printerdrake. Do system-config-printer jsme zapracovali některé chybějící vlastnosti (které printerdrake obsahoval) a přispěli tím linuxové komunitě. Jsme si jisti, že budete schopen využít system-config-printer jako plnohodnotnou náhradu printerdrake. Nástroj je dostupný z Ovládacího centra Mandriva Linuxu stejně jako býval printerdrake.

Mandriva Linux 2009 představuje nové schéma přihlašovacího okna nazvané tcb - alternativu k shadow. Kolekce tcb je navržena pro lepěí ochranu hesla uživatele zcela v režii tcb (každý uživatel má přístup jen ke svému vlastnímu stínovému heslu uloženému v /etc/tcb/(uživatel)/shadow namísto globálního souboru /etc/shadow ). Současně pracuje i s dřívějším schématem stínového hesla, který je standardně využíván v Mandriva Linuxu. Nástroj nazvaný set_tcb umožňuje automatické přepínání mezi původním shadow a tcb hesly.

Modul pam_tcb je plně zpětně kompatibilní s pam_unix a následkem toho lze většinu, ne-li všechny pam konfigurační soubory použít v pam_unix, a ten bude pracovat dál. Poskytovaný systém dále používá /etc/shadow (z dúvodů kompatibility s pam_unix, který nepracuje s tcb hesly).

Další výhodou při používání pam_tcb je schopnost používat silnější hesla blowfish, sha256c nebo sha512c namísto md5 hesel. Defaultně v nové instalaci budou využita hesla blowfish.

Upgrade na Mandriva Linux 2009.0 z předchozích verzí Mandriva Linuxu nebude provedena automatická migrace konfiguračních souboru pam, nadále se bude využívat režim kompatibilní s pam_unix a dále budo využívána md5 hesla. Pro plný užitek z nového šifrování hesla bude muset být aktualizována konfigurace pam (nejdůležitější soubor /etc/pam.d), aby volal přímo pam_tcb. Totéž lze zařídit nástrojem set_tcb. Existující hesla v md5 budou dále využívána, nová hesla budou šifrována vybranou šifrovací procedurou.

Při používání LDAP nebo NIS by neměly při autentizaci nastat žádné změny.

Zdokonalené nástroje pro správu balíčků Mandriva nyní kompletně automaticky využívají oficiální repozitáře. Při prvním startu systému a následující instalaci oficiálního repozitáře Mandriva Linuxu bude nastaven automaticky. Nyní nebude vybíráno žádné zrcadlo, ale nový systém využije geograficky nejbližší pro každou operaci aria2 downloaderu (stahovače). Aria2 umí konfiguraci přizpůsobit; vyzkouší nejbližší zrcadla pro zjištění nejlepší rychlosti stahování a vybere nejvhodnější. Navíc můžete ještě ručně nakonfigurovat repozitář použitím jednoho konkrétního zrcadla, je-li ono více vhodné pro váš systém, za použití konfiguračního nástroje repozitářů.

Správce balíčků Mandriva Linuxu, urpmi, získal schopnost najít a odstranit „osiřelé“ balíčky - balíčky, které byly nainstalovány jako závislosti jiných instalovaných balíčků, které byly následně odinstalovány. Kdykoli dokončíte operaci v urpmi, budete informováni o současně instalovaných „sirotčích“ balíčcích. Můžete je odstranit příkazem:

 urpme --auto-orphans 

Uvědomte si, že tento systém není schopen detekovat předešlé sirotky, jestliže aktualizujete z dřívějších verzi Mandriva Linuxu na verzi 2009. Systém detekuje pouze balíčky nainstalované v Mandriva Linuxu 2009 a následně osiřelé.

V Mandriva Linuxu 2009 standardně nemůžete změnit, zda jde o repozitář aktualizační nebo ne. Toto nastavení je zapotřebí měnit jen vyjímečně a v předchozích verzích jsme zjistili, že někteří uživatelé mylně nastavovali některé repozitáře jako aktualizační, přestože aktualizační nebyly, například repozitáře backports - a následně instalovali balíčky, které nepotřebovali s negativními výsledky. To je důvod, proč jsme změnili aplikaci tak, aby toto nastavení nemohlo být změněno.

Pokud z nějakého důvodu opravdu musíte toto nastavení změnit - například opravdu chcete aktualizovat všechny balíčku z repozitáře backports a akceptujete fakt, že si tím můžete zničit systém - musíte spustit aplikaci z příkazového řádku v expertním režimu:

 drakrpm-edit-media --expert 

Znovu opakujeme, že měnit status jakéhokoli repozitáře je zpravidla špatný nápad.

Mandriva boot splash systém je systém zobrazující grafický postup zavádění systému - byl změněn z bootsplash na Splashy. Důvodem ke změně je skutečnost, že projekt bootsplash již není dále udržován a navíc vyžaduje pro svou činnost záplatu pro hlavní jádro. To by mělo za následek, že Mandriva by byla zodpovědná za údržbu a testování jaderné záplaty, a to považujeme za špatný stav. Projekt Splashy je aktivně udržován a nevyžaduje záplatu pro jádro; je zcela implementovaný v uživatelském prostoru.

Splashy obsahuje některá zlepšení oproti bootsplahi, ale teké některé regrese. Doufáme, že budou odstraněny v příští verzi. Nejzávažnější je, že v Splashy není dostupný hybridní grafický mód, který byl v bootsplash. V předchozích verzích Mandriva Linuxu fungovala klávesa Exc během startu systému, a vy jste mohli sledovat zprávy o startu systému v grafické úpravě s logem Mandriva na pozadí. První virtuální konzola měla také tento vzhled. S Splashy není tento režim možný, a tak pokud stisknete Esc, uvidíte čistě textovou obrazovku a první virtuální konzola je nyní také zcela textová.

Předchozí verze Mandriva Linuxu se pokoušely o nastavení správné hodnoty DPI (počet bodů na palec) pro systémový monitor. Nastavená hodnota DPI je následně použita desktopem pro renderování fontů. Tento systém je určen pro zajištění, že znak o velikosti 10 bodů bude zobrazen ve stejné velikosti na jakémkoli monitoru.

Ačkoli cíl je chvályhodný, tento systém nikdy nefungoval bez potíží. Vedle nečekaných výsledků při selhání systému detekce DPI, žádné desktopové prostředí ještě nedosáhlo plné nezávislosti rozlišení. To znamená, že v lepších monitorech (obvykle malé obrazovce s vysokým rozlišením, jako je např. mnoho moderních laptopových displejů) mohou být znaky mnohem větší, než rozhraní prvků předpokládá (je navrženo tak, aby velikost stanovilo určitým množstvím pixelů, a tak bude na různých monitorech kolísat fyzická velikost). Podobné problémy se vyskytují také na webových stránkách, které jsou často navrženy s určitými velikostmi v pixelech s úmyslem nevytvářet komplikace spojené s nezávislostí rozlišení. Krátce řečeno, počítačový svět, jak dokládá zkušenost většiny lidí, není vytvořen tak, aby vyhovoval ideálu nezávislého rozlišení.

Pro Mandriva Linux 2009 jsme proto rozhodli, že se podřídíme konvenci dodržované většinou ostatních operačních systémů a distribucí a nastavíme stejnou hodnotu DPI pro všechny monitory bez ohledu na to, jaká správná hodnota by tam měla být. Hodnota bude nastavena na 96 DPI, což je hodnota používaná ve většině operačních systémů. Z toho vyplývá, že znaky o stejné velikosti fontu se zobrazí v různé velikosti podle rozlišení vašeho monitoru. Mnoho uživatelů je zvyklých z Microsoft Windows a Apple OS X, a mnoho uživatelských aplikací a webových stránek je tak navrženo. Uživatelé, jejichž oči nejsou schopny číst malinké 10bodové písmo na monitoru laptopu s vysokým rozlišením, mohou ještě nastavit DPI hodnotu v KDE nebo GNOME Control Center, nebo jednouše zvětšit standardní velikost písma.

Více informací naleznete zde.

V dřívějších verzích aplikace využívající pro zobrazení webového obsahu jádro Gecko (část projektu Mozilla), byly vpodstatě zkompilované proti Mozille Firefox, aby tuto závislost uspokojily. To bylo nevyhovující hned z několika příčin, zejména to vyžadovalo každou Gecko-based aplikaci překompilovat vždy, když došlo k aktualizaci balíčku Firefox. S vydáním Mandriva Linux 2009 dosáhla platforma XULRunner přiměřené kvality. XULRunner je projekt, který se oddělil XUL runtime prostředí - komponenty vyžadované všemi Gecko-based aplikacemi - mimo Gecko jako samostatný balíček. Aplikace lze tak vytvářet proti XULRunner podobně jako se vytváří proti standardní sdílené knihovně. Aplikace pak musí být překompilována jen pokud je aktualizovaný samotný XULRunner, a to jen tím způsobem, že by to narušilo kompatibilitu s ním. Výsledkem je vyšší standard a snadnější tvorba prostředí pro Gekon-based aplikace a mělo by to přinést úbytek aktualizací během životního cyklu verze 2009.

Mandriva Linux 2009 obsahuje ověřenou a funkční podporu projektu PackageKit, který poskytuje napříč distribucemi standardizované rozhraní pro správu balíčků. Jakákoli aplikace používající rozhraní PackageKit pro správu balíčků bude pracovat transparentně v Mandriva Linuxu 2009, a lze ji jednoduše instalovat pomocí balíčku packagekit. Do Mandriva Linuxu 209 můžete také instalovat různé vzhledy PackageKitu. Balíčky jsou dostupné pro gnome-packagekit, kpackagekit a zásuvný prohlížecí modul, packagekit-browser-plugin.

Odkaz na pty (/dev/ttyxx) je ještě povolen v jádře, ale nyní bude defaultním nastavením nula. Tím ušetříme několik sekund při startu systému. Pokud potřebujete pro nějakou zastaralou aplikaci, můžete přidat jiný bootovací parametr pty.legacy_count=32 (nebo jiné číslo podle vašich potřeb).