Přihlásit | Registrovat

Pokyny pro překladatele

Tato stránka by měla seznamovat s kompletním procesem lokalizace. Pečlivě prostudovat by ji měli ti, kteří nemají s překlady žádné zkušenosti. Návrhy na zlepšení a doplnění jsou přijímány :). Kontakt: Jiri zavináč Eischmann tečka CZ.

Přidělení modulu

Koordinátorem lokalizací je Jiří Eischmann. Ten také po dohodě s překladatelem přiděluje modul. Je udržován seznam prioritních modulů, ale na základě iniciativy překladatele je možný i výběr jiného modulu. Záleží na domluvě. Koordinátor pak nahlásí přidělení modulu do patřičného projektu, aby na stejném překladu nepracoval také někdo jiný.
Lokalizační soubory jednotlivých projektů:
KDE
GNOME

Ve webovém rozhraní se proklikáte k jednotlivým modulům, pod kterými se již nacházejí lokalizační soubory.

Práce s lokalizačními soubory

Pokud máte přidělený modul, je potřeba si stáhnout patřičný lokalizační soubor, v kterém jsou překlady uloženy. Ty můžete nalézt ve dvou formátech - pot a po. Pot je pouze šablona, která obsahuje originální řetězce a najdete ji u modulů, které ještě nikdo nepřekládal. Po stažení stačí přepsat koncovku na .po a získáte klasický lokalizační soubor, s kterým můžete pracovat. U modulů, které jsou již z části přeložené, naleznete přímo soubor s koncovkou .po, který můžete rovnou překládat. Po soubor má takovouto základní strukturu:

#: ../a11y/calendar/ea-cal-view-event.c:272
msgid „It is a meeting.“
msgstr „Je to schůzka.“

Pokud se rozhodnete k překladu použít specializované programy, strukturů po souborů nemusíte vůbec znát. Pokud chcete k překladům používat klasický textový editor (např. vim), podívejte se na kompletní strukturu a syntaxi po souborů. Klasické textové editory používejte k překladům jen v případě, že víte, co děláte, protože můžete jednoduše soubor poškodit. Specializované editory mají tu výhodu, že vám umožní editovat jen to, co můžete.

Nástroje pro překládání

Existuje několik specializovaných editorů, které překladatelům ulehčí život:

Poedit - je jednoduchý editor po souborů, který obsahuje všechny podstatné funkce a je přehledný. Nachází se v repozitářích většiny distribucí, své verze má však i pro Windows a Mac OS X.

Lokalize - je KDE4 editor po souborů a jako většina programů z KDE nabízí pokročilé funkce. Je pokračovatelem progracovaného editoru KBabel. Taktéž ho najdete v repozitářích většiny distribucí.

gtranslator - je editor po souborů pro GNOME, doporučuji se tomuto programu obloukem vyhnout, obsahuje závažné chyby, poškozuje po soubory a zanáší nechtěné znaky do překladů. Překladatelé GNOME místo něj zpravidla používají Poedit, který má GTK vzhled. POZN: doplňující informace o nové verzi v balíčcích pro MDV je v komentářích zde: http://www.mandrivalinux.cz/pojdme-delat-preklady/.

Technika překladu

Při překládání se musí překladatel držet pravidel, lokalizace není volná činnost jako psaní románů a mnoho prostoru pro kreativitu neskýtá. Správný překlad by měl splňovat tři podmínky:

  1. Věrnost (přesnost) - překlad by měl co nejvěrněji odpovídat originálu.
  2. Srozumitelnost - překlad by měl být srozumitelný pro uživatele, tedy měl by si pod daným překladem představit to, co má.
  3. Konzistence - stejné věci by měly být překládány stejnými termíny, konzistence má několik úrovní:
  • v rámci jednoho programu - je zásadní, aby v rámci jednoho překladu byly stejné věci pojmenovány stejně, jinak se jedná o dost zásadní chybu
  • v rámci projektu - konzistence by měla platit i v rámci celého projektu (např. GNOME), v praxi nejsou překlady úplně jednotné, ale překladatelé se o to snaží.
  • v rámci OSS - jednotlivé open source software projekty (KDE, GNOME, Mozilla) by měly udržovat určitou jednotnost překladů, z logiky věci je jasné, že na této úrovni je konzistence nejvolnější.

Co z toho vyplývá pro překladatele? Nedá se říct, že by byla jedna zásada důležitější než druhá, občas mohou jít zásady i proti sobě. Např. novotvar vs. zaužívaný termín. Novotvar může být mnohem přesnější, ale uživatel si pod ním nepředstaví, co má, protože je zvyklý na zaužívaný termín. Při výběru správného termínu by měl překladatel jít od množiny srozumitelných termínů, které se v praxi opravdu používají, přes množinu termínů, které se používají na dané úrovni konzistence a z výsledné množiny vybrat nejpřesnější výraz. Většinou však už prakticky není na výběr.

Jak udržovat konzistenci? Ze všeho nejdůležitější je držet se stejných termínů v rámci jednoho programu. Pokud je program již z části přeložený, je důležité kontrolovat, jak už je daný termín přeložený, abychom ho nepřekládali jinak. Není možné, abychom například překládali tab jako panel, když je to v programu už přeloženo jako karta. Nikdo není neomylný, takže i v původním překladu mohou být chyby (např. může být tab přeložený jako záložka, tento překlad je dnes ve většině projektů považovaný za špatný). Potom je nutné se podívat, jak se daný termín v daném projektu nejčastěji překládá. To potřebujete udělat i v případě, kdy daný termín v programu dosud překládaný nebyl. K tomuto slouží Překladová paměť online, která obsahuje překlady z několika projektů a měla by se stát základní pomůckou překladatelů při hledání správných termínů a udržování konzistence. Při hledání termínu je nejprve potřeba se podívat, jak se překládá v jiných modulech daného projektu. Pokud se tam nenachází tak, jak v modulech jiných projektů. Pokud ani tam není, můžete se inspirovat Terminologickou databází Microsoftu, která je pěkně zpracovaná. Navíc není na škodu udržovat volnou jednotnost s překlady MS produktů, ulehčí to život lidem, kteří přecházejí z Windows. Pokud ani zde daný termín přeložený není, má překladatel volnou ruku, může využít obecný slovník, Google, Wikipedii atd.

Stylistika Další podmínkou, která doplňuje tři výše zmíněné, je stylistická správnost překladů. Jelikož se překládá z angličtiny, překladatelé mají často tendenci přenášet anglický pravopisný styl i do českých překladů, což je špatně. Nejčastějšími prohřešky jsou:

  • chybné používání přivlastňovacích zájmem ((např. zadejte vaše heslo namísto správného zadejte své heslo). POZN. (Vlasta Ott) Osobně jsem toho názoru, že zrovna tady nemá zájmeno co pohledávat. Kdyby měl uživatel zadat jiné heslo než svoje, byl by o to výslovně požádán. Pokud požádán není, je přece jasné, že má zadat své heslo.
  • umístění nesklonných přívlastků (např. chybné GNOME pracovní plocha vs. korektní pracovní plocha GNOME).
  • Uživatele je nutné oslovovat v 2. osobě plurálu: vy, vám, vaše - s malým „v“, protože není jediný důvod pro „V“ velké.
  • Stylisticky chybný je překlad anglického for details, click the button jako pro podrobnosti klikněte na tlačítko, korektní formulace je kupř. chcete-li zobrazit podrobnosti, klikněte na tlačítko.
  • Mezi další stylistické chyby patří také „kopírování“ nebo spíš klonování anglického slovosledu, což je ukázáno také v minulém příkladu. Další špatný příklad je např. Bohužel, program neumí….
  • Hromadění a opakování slov či přívlastkových vět, které se na sebe nalepí. Ano, slovo „které“.

Kontrola s programem - Při překládání je také vhodné pracovat se samotným softwarem, který překládáme (ne vždy je to možné, např. u knihoven). Při překladu je totiž občas nutné znát kontext. Podle kontextu se např. může lišit pád. Většinou se však v distribuci nenachází nejnovější verze programu, která se může v překladech lišit. Proto je nutné pořídit si novější. U samostatných programů to je jednoduché, stačí se sehnat balíček (nebo celý repozitář) s novou verzí nebo si novou verzi zkompilovat. Složitější je to u větších celků jako KDE nebo GNOME. U těch je asi nejjednodušší nainstalovat si (např. do VirtualBoxu) vývojovou verzi distribuce, která dané prostředí obsahuje. Změny v distribucích jsou sice zpravidla asi 14 dní za změnami v SVN, ale překlady se tak výrazně nemění, takže to stačí.

Fuzzy řetězce - v po souborech se můžete setkat se třemi stavy řetězců. První dva jsou přeložený a nepřeložený. Třetí je fuzzy (překládáno jako přibližný nebo neúplně přeložený). Fuzzy řetězce sice mají překlad, ale v programu se to neprojeví, protože fuzzy řetězce jsou ignorovány, v praxi mají tedy stejný dopad jako nepřeložené řetězce. Jak vznikají? Nejčastěji v případě změny originálního řetězce, původní překlad nezanikne, ale je ignorován, protože po změně originálu nemusí odpovídat. K fuzzy řetězcům se tedy musí přistupovat jako k nepřeloženým - musí se přeložit. Překladatel může mít usnadněnou práci tím, že někdy došlo jen minimální změně (např. dopsaná interpunkce). Někdy však překlady fuzzy řetězců neodpovídají vůbec.

Proměnné - v některých řetězcích můžete narazit na proměnné, ty jsou většinou symbolizované znaky %1, %2, %s, %d atd. Tyto proměnné musí v překladu zůstat a to tak, aby daná věta dávala smysl. Např. “%s messages found“ → „Nalezeny %s zprávy“

Formátování - některé řetězce mohou obsahovat formátování (např. HTML), v tomto případě je potřeba oddělit obsahovou složku (a tu přeložit) od formátování (to zachovat).

Plurály - Na příkladu v části o proměnných jste si mohli všimnout toho, že daný překlad nemusí vyhovovat všem hodnotám proměnné. Je správný pro hodnoty 2, 3, 4 (zprávy), ale co když bude nalezeno 5 a více (zpráv) nebo naopak 1 (zpráva)? Překlady myslí i na to a k originálnímu řetězci naleznete více variant překladů podle hodnoty proměnné. Speciálnizované editory vše připraví.

Komentáře - K originálním řetězcům mohou být někdy připojeny komentáře. Ty se ve specializovaných editorech zobrazí v příslušném okně. Komentáře mají pomoct překladateli pochopit, co měl vývojář na mysli, nebo ukazují, kde se řetězec v programu nachází.

Odevzdání překladu

V momentě, kdy překlad dokončíte, můžete odeslat po soubor s překladem koordinátorovi (JE), který překlad překontroluje a zajistí, aby byl vložen do SVN daného projektu.

Je vhodné ještě před odesláním provést základní kontrolu správnosti formátu a to příkazem: msgfmt -cv nazevsouboru.po
V případě kladného výsledku kontroly bude vygenerován binární soubor s koncovkou .mo, který si můžete přejmenovat do příslušného tvaru (např. evolution.mo), nahrát do složky s překlady (/usr/share/locale/cs/LC_MESSAGES/) a vyzkoušet váš překlad v praxi.

Další informace a užitečné odkazy

Česká stylistická příručka MS - asi nejkomplexnější česká příručka pro překladatele, ve formátu CHM, použijte programy CHMSee nebo Okular.
Terminologická databáze Pavla Rychlého
Slovník vizuálních prvků KDE - termíny pro různé rozbalovací seznamy, tlačítka atd.
Překladatelský slovník Ubuntu
Překladový slovník Mozilla
Překlady na Jabber.cz - nejen vlastní slovník, ale odkazy na další, stylistické poučky atd.
L10N.cz - projekt zastřešující a sjednocující jednotlivé projekty, srovnávací slovník - zatím stále ve vývoji.
Jak překládat - rady, tipy, další zdroje českého překladatelského týmu GNOME.
Překladatelské stránky KDE - stránky českého překladatelského týmu KDE, už trochu zastaralé, ale jsou tam přínosné informace o syntaxi po souborů atd.

Mandriva Wiki
wiki/lokalizace_pokyny.txt · Poslední úprava: 2010/12/12 17:43 autor: yullaw