Při běžné instalaci Mandriva Linuxu je současně nainstalován i GRUB. Během instalace systému máte možnost zvolit si, jak má pracovat v závislosti na tom, jestli Mandrivu používáte jako výhradní systém, nebo zda disk sdílí s jinými OS (Windows, jiná distribuce Linuxu atd).

Po rozdělení disku, výběru a instalaci balíčků, zadání hesla root a vytvoření prvního uživatele přijde na řadu instalace zaváděcího programu. Vzhledem k tomu, že GRUB umožňuje veškerá potřebná nastavení, nebudeme se tady zabývat možnostmi alternativního LILO.

Vlastní instalace GRUBu je zkráceně popsána (i s obrázky) v odstavci zavadeci_program.

Nyní si blíže popíšeme, co znamenají jednotlivé možnosti.

MBR (Master Boot Record) je 512 bajtů na úplném začátku disku. Podle konvence IBM kompatibilních PC je v něm umístěno partition table (tabulka rozdělení disku na oddíly), identifikátor disku a také zavaděč operačního systému, kterému BIOS předává řízení při startu počítače. Další info viz uvedený odkaz.

Máte-li nainstalovány Windows, bude jejich zavaděč právě v MBR. Pokud nainstalujete GRUB sem, původní zavaděč se přepíše (smaže) zavaděčem GRUB. Windows se standardně (bez řádné možnosti volby) instaluje na první oddíl na prvním disku a automaticky přepisují jiné zavaděče. Filozofie Windows je asi následující: Jiné OS „neexistují“, proto v rámci konkurenčního boje přepisují, co je napadne.

Chcete-li mít na disku jak Linux a také i nevychovaná Windows, musíte instalovat nejprve Windows a následně Mandrivu. Upravit NT loader pro spouštění jiných systémů (linuxu) lze, ale je to složitější, takze vybereme jako hlavní zavaděč GRUB.

(Vyjímkou jsou Windows NT a Windows 2000, které (někdy - prostě alchymie) musí mít v MBR svůj vlastní zavaděč, jinak je nejde spustit - viz níže).

Každý diskový oddíl může obsahovat jiný OS a mít svůj vlastní (sekundární) zavaděč. Aby vše fungovalo, je zapotřebí nastavit (hlavní) zavaděč umístěný v MBR tak, aby ostatní OS na vašich discích rozpoznal.

Provozujete-li v počítači kupříkladu Windows Vista, Windows XP, Windows ME či 98/95, pak pomocí grafické utility instalujte GRUB do MBR. Instalátor je dostatečně inteligentní, takže umí stáhnout obraz stávajícího MBR a nakopírovat ho na diskový oddíl předchozího OS (tedy Windows). Tím uvolní místo pro linuxový zavaděč a zároveň nastaví GRUB tak, aby startovací nabídka obsahovala i Windows.

Při startu a případném výběru alternativního OS GRUB přesměruje BIOS na alternativní zavadeč (v našem případě zavaděč Windows) na příslušném oddíle.

Upozornění: Windows není vhodné mít na vyšším oddílu; zavaděč pak není schopen spouštět systém.

Možné problémy:

Používáte Windows NT nebo 2000 a zavaděč je není schopen řádně spustit

Upozornění: pro pokročilé

V takovém případě ponecháte NT loader v MBR a linuxový zavaděč nainstalujete do Prvního oddílu kořenového disku.

Při startu se zobrazí jen win zavaděč a bude spouštět Windows. Proto spustíte linuxový systém z nějaké live distribuce a připojíte v ní disk/oddíl s windows. Příkazem

dd id=/dev/sdb1 of=mandriva.bin bs=512 count=1

vytvoříte obraz MBR a ten překopírujete do oddílu s Windows.

Následně v souboru C:/boot.ini přidáte řádek:

C:\mandriva.bin="Mandriva"

Nová nabídka se zobrazí při startu a vy můžete využívat i Linux.

použijete v případě, že v počítači již je funkční zavaděč, který chcete používat i nadále. Například již používáte nějakou jinou linuxovou distribuci nebo výše zmíněné Windows NT či 2000.

Volbou Instalace do kořenového oddílu říkáte instalátoru, že má použít diskový oddíl, na kterém je zároveň umístěn kořenový adresář, tzv. root. Je označován lomítkem (/) a od něho se odvíjí celá následující adresářová struktura systému.

V linuxu můžete kterýkoli adresář mít na samostatném diskovém oddílu. Kupříkladu v kořenovém adresáři máte podadresáře /bin, /usr, /var, /home a jiné. Každý může být umístěn na jiném diskovém oddíle. Zavaděč ale bude umístěn tam, kde je umístěn adresář /, tedy root.

Obdobně jako MBR obsazuje první sektor na fyzickém disku, stejně tak první sektor systémového oddílu je určen pro zavaděč systému.

Instalací do kořenového oddílu žádným způsobem nenarušíte instalaci jakéhokoli stávajícího operačního systému. Jde o naprosto bezpečnou volbu, ale je nutné pamatovat na to, že musíte upravit stávající zavaděč tak, aby byl schopen spustit nově instalovaný Mandriva Linux.

Stejně tak postupujte v případě, že již používáte Mandrivu, a chcete vyzkoušet nějakou další distribuci. Zavaděč další distribuce uložíte do kořenového oddílu určeného pro novou distribuci a následně v „dračí“ utilitě volané příkazem drakboot –boot upravíte zavaděč Mandrivy tak, aby se dozvěděl o novém systému a přidal do menu jeho položku. Podíváme se na to hned.

Máte-li již Mandrivu nastavenu, nebude zapotřebí v úvodní obrazovce nic měnit, a stisknete jen tlačítko Dále. Objeví se již zajímavější obrazovka:

Je zde vypsán seznam položek menu, které GRUB zobrazuje při startu systému. Sem si přidáte novou položku pro právě nainstalovanou linuxovou distribuci. Stiskem tlačítka Přidat napravo od seznamu položek se dostanete do dalšího okna:

Vyberete příslušnou položku, stisknete tlačítko OK a nyní máte možnost nastavit všechny potřebné údaje o novém systému:

• Značka = popis, který se objeví ve startovacím menu
• Obraz (image) = soubor umístěný zpravidla v adresáři /boot příslušného systému, jméno obvykle začíná řetězcem vmlinuz.
• Kořenový (root) = zde musíte určit, na kterém disku/diskovém oddíle je umístět adresář / (root) přidávaného systému.
• Připojit = volný řádek slouží k zadání dalších parametrů. Pokud někdo víte přesně co se tam může zadat, dopište to sem. Předpokládám, že jde o určení initrd, viz níže.

Pokud kliknete na šipečku před slovem Rozšíření, získáte následující okno:

Zde můžete v rozbalovacím menu vybrat videorežim zavděče, vybrat soubor obrazu jádra (initrd) nebo zvolit (již v jiné utiletě nastavený!) síťový profil. A to je k možnostem drakboot vše.

Máte nainstalovánu Mandrivu i Windows, ale Windows se z nějakého do nabídky zavaděče nedostaly. Kupříkladu jste při instalaci „pro jistotu“ fyzicky odpojili disk s windows.

Podle výše uvedeného postupu v obrazovce programu drakboot –boot nevyberete Linux ale Windows:

Další obrazovka se od přidání linuxového OS dost liší:

K nastavení jsou jen dvě položky a jeden parametr:

• Značka = označení, které se objeví ve startovacím menu GRUBu při startu počítače
• Kořenový(root) = disk/diskový oddíl, na kterém je umísten Windows.

Zatržítkem můžete ještě zvolit, zda chctete, aby nastavený systém startoval jako výchozí, tedy v případě, že v časovém limitu nevyberete konkrétní OS.

Další možností, kam nainstalovat zavaděč je zcela bezpečná volba „Na disketu“. Slovy „zcela bezpečná“ míním pevný disk počítače: žádný stávající zavaděč se nepřepíše a nenaruší. Ve smyslu spolehlivosti média je tato volba ovšem „zcela nebezpečná“. Používejte proto spolehlivé značky a vždy mějte při ruce zálohu, protože bez diskety systém nespustíte.

Zavaděč nainstalován nebude. Není potřeba dalších komentářů.

Téměř všechny možnosti, které skýtá grafická utilita drakboot, lze najít i ve stejnojmenné utilite určené pro terminál. V Mandrivě to funguje následovně:

• spustíte-li ovládací centrum, proklikáte se přes grafické nabídky a ikony k drakboot
• můžete spusti drakboot přímo příkazem drakboot s příslušným parametrem z emulátoru terminálu, tedy z programu Konzola (menu Systém-Konzola). Utilita si ověří, zda je k dispozici grafické prostředí a pokud ano, spustí se v grafickém kabátku.
• utilitu spustíte z terminálu. Grafické prostředí zde není k dispozici, takže se spustí v CLI režimu. Nabídky jsou podobné jako v grafických obrazovkách, takze se podívejte výše.

je základní soubor s nastavením, který si snadno můžete ručně upravit a dopsat tam příslušné volby bez složitého klikání. S vyjímkou samotné instalace GRUBu výše uvedené utility nic jiného nedělají.

Struktura souboru je následující:

timeout 10
color black/cyan yellow/cyan
default 0
              <= volný řádek odděluje nastavení pro jednotlivé systémy

title linux
kernel (hd1,4)/boot/vmlinuz BOOT_IMAGE=linux boot=UUID=781544b1-4a88-41ce-9a29-dbd52477bffb resume=UUID=fc956d96-89b3-4d88-b04d-edaee397e193 edd=off vga=788
initrd (hd1,4)/boot/initrd.img    = kde se nachází obraz initrd, jde o dočasný během startu používaný RAM disk, který umožňuje start systému 

title linux-nonfb                 = u Mandrivy automaticky instalovaná položka startující bez framebufferu. Někdy může pomoci při potížích s grafikou.
kernel (hd1,4)/boot/vmlinuz BOOT_IMAGE=linux-nonfb root=UUID=781544b1-4a88-41ce-9a29-dbd52477bffb resume=UUID=fc956d96-89b3-4d88-b04d-edaee397e193
initrd (hd1,4)/boot/initrd.img

title 2.6.27-desktoprc8-2mnb      = automaticky přidaná položka při instalaci novější verze jádra (kernelu)
kernel (hd1,4)/boot/vmlinuz-2.6.27-desktop-0.rc8.2mnb BOOT_IMAGE=2.6.27-desktoprc8-2mnb root=UUID=781544b1-4a88-41ce-9a29-dbd52477bffb resume=UUID=fc956d96-89b3-4d88-b04d-edaee397e193 vga=788                           = rozlišení grafického menu startovací nabídky
initrd (hd1,4)/boot/initrd-2.6.27-desktop-0.rc8.2mnb.img

title failsafe                    = záchranný režim startující v minimálním jednouživatelském režimu, po spuštění automaticky získáváte příkazový řádek s právy roota.
kernel (hd1,4)/boot/vmlinuz BOOT_IMAGE=failsafe root=UUID=781544b1-4a88-41ce-9a29-dbd52477bffb failsafe
initrd (hd1,4)/boot/initrd.img

title windows                      = takto vypadá typický oddíl nastavení pro Windows
root (hd0,0)
makeactive
chainloader +1 

Popis položek:

timeout 10

= čas, po který zavaděč čeká na výběr spouštěného systému uživatelem. Pokud doba uplyne marně, spustí se systém nastavený jako defaultní.

default 0

= volí defaultně startovaný systém. Číslování je od nuly, tedy tato volba vybíra první dále uvedený systém.

title linux

= název zobrazený ve startovacím menu GRUBu

kernel (hd1,4)/boot/vmlinuz BOOT_IMAGE=linux boot=UUID=781544b1-4a88-41ce-9a29-dbd52477bffb resume=UUID=fc956d96-89b3-4d88-b04d-edaee397e193 edd=off vga=788

je jeden velmi dlouhý řádek; jednotlivé položky jsou:

• kernel (hd1,4)/boot/vmlinuz = zde se zleva doprava uvádí, kde se nachází jádro (kernel) systému a adresář na uvedeném systému, kde je umístěn soubor vmlinuz.

Zde stojí za zmínku, že GRUB z ne zcela pochopitelných důvodů používá vlastní (odlišné) označování disků a jejich oddílů.

konverzní tabulka:

linux       sda1  = 1. disk (a) 1. oddíl (1)
GRUB        hd0,0 = 1. disk (0) 1. oddíl (druhá 0)
----------------------------------------------------
linux       sdb4  = 2. disk (b) 4. oddíl (4)
GRUB        hd1,3 = 2. disk (1) 4. oddíl (3)

Z uvedeného vyplývá, že GRUB označuje disky číslicemi a počítá je od nuly, za čárkou podle stejného klíče jsou uváděny oddíly příslušného disku. Zkratka hd = HardDisk.

• BOOT_IMAGE=linux jméno obrazu startovacího souboru
• boot=UUID=781544b1-4a88-41ce-9a29-dbd52477bffb = UUID startovacího disku/oddílu, kde je umístěn adresář root (/).
• resume=UUID=fc956d96-89b3-4d88-b04d-edaee397e193 = UUID oddílu swap.
• edd=off vga=788 = parametry předávané jádru při startu systému. Zde lze zadat například noacpi, nolacpi, nolapic a další, které se používají při potížích se startem systému.

Z výše uvedeného vyplývá, že pokud máte nainstalovaný zavaděč, můžete prostou editací tohoto souboru volně nastavovat parametry spouštěných systémů.

Jaké další činnosti lze v příkazovém řádku vykonat?

Zavaděč není program jako každý jiný; má velmi specifický úkol (umožnit spuštění OS), a musí být nainstalován na specifické místo na disku či oddílu, kam normální instalátory „nedosáhnou“ (MBR či první sektor diskového oddílu). Proto se musí instalovat zvláštním způsobem. To zajistí jak instalátor Mandriva Linuxu, tak i příkaz, který je součástí softwarového balíku GRUB:

grub-install '(hd0,0)

nainstaluje grub na místo uvedené v parametru. V tomto příkladě na první disk a jeho první oddíl (v linuxu běžně označován jako sda1).

Implicitní konfigurace, která se při tomto způsobu instalace používá, je uložena v souboru /boot/grub/menu.lst.example. Přejmenuje se na /boot/grub/menu.lst a tento soubor (viz popis výše) můžete upravit podle svých potřeb.

Pozn. Soubor menu.lst se v jiných distribucích nazývá grub.conf.

Máte-li počítač na místě, kde k němu má přístup víc lidí a vy nechcete, aby ho spouštěl kde kdo, a už vůbec nepotřebujete, aby ho někdo spustil v failsafe režimu a získal tak snadno konzolu s rootovským oprávněním, musíte se nějak chránit. Stejně tak nemáte-li zájem, aby nastavení spouštěče četl kdejaký uživatel, můžete proti tomu něco udělat.

1. nastavte rozumná práva Není důvod, aby všichni měli právo číst soubor menu.lst. Mandriva defaultně přiřazuje vlastnictví uživateli root, takže stačí změnit oprávnění příkazem:

chmod 600 /boot/grub/menu.lst

a číst soubor může jen vlastník, tedy root. Pokud by z nějakého neznámého důvodu nevlastnil tento soubor uživatel root, změňte nejprve vlastníka

chown root.root /boot/grub/menu.lst

a teprve pak změňte přístupová práva.

2. Použijte heslo Pokud do souboru /boot/grub/menu.lst přidáte do sekce záhlaví (např. hned pod řádek s parametrem timeout) řádek:

password nejake_heslo

můžete jednotlivé spouštěné položky jednoduše zaheslovat příkazem lock. Příklad:

title failsafe
kernel (hd1,4)/boot/vmlinuz BOOT_IMAGE=failsafe root=UUID=781544b1-4a88-41ce-9a29-dbd52477bffb failsafe
initrd (hd1,4)/boot/initrd.img
lock

title ...

Pokud řádek s password přidáte to konkrétní bootovací konfigurace, nemusíte v ní již používat příkaz „lock“. Bude vyžadováno heslo uvedené v položce password. Každá spouštěná položka tak může mít jiné heslo.

3. Použijte šifrované heslo

Případnému špiclovi je možné zkomplikovat snahu zašifrováním hesla. Postup:

1. zvolíte si heslo: bflmpsvz
2. vytvoříte šifrovaný kód pro heslo bflmpsvz:

# grub-md5-crypt
Password: (zde zadáte bflmpsvz)
Retype password: (pro kontrolu překlepu opět napíšete bflmpsvz)
$1$9YVZu$t0SitnVows0RXS/TYR0mq.

Upozorňuji, že program neukončuje výpis ani tečkou, ani jiným znakem, takže i ta tečka z tohoto příkladu patří do šifry.

Zašifrované heslo si zkopírujte a vložte místo stávajícího hesla do řádku password. Pokud ho nemáte, můžete ho vložit na místa, která jsou popsána v bodu 2 výše. POZOR!!! MEZI PARAMETR password a zašifrované heslo $1$9YVZu$t0SitnVows0RXS/TYR0mq. je nutné vložit informaci o tom, že jde o šifru, a ne prosté textové heslo. Tím paramtrem je řetězec —md5. Celý řádek tedy musí vypadat následovně:

password --md5 $1$9YVZu$t0SitnVows0RXS/TYR0mq.

Při spuštění počítače se u zaheslované položky neumožní spuštění bez zadání hesla. Pochopitelně nezadáváte jako heslo $1$9YVZu$…, ale to původní (bflmpsvz). GRUB si heslo přeloží (díky parametru md5) a zkontroluje jeho platnost.

Při nastavení hesla přestane fugovat grafický kabátek při zavádění systému.

Je pochopitelné, že ani toto opatření není všelékem, pokud má k počítači fyzický přistup nežádoucí osoba (takže využívat heslo pro BIOS, zakázat v BIOSU start z jiných médií než z HDD, šifrovat oddíly,…)

Pokud se GRUBu nepodaří řádně zavést operační systém, vygeneruje chybové hlášení, které se vám zobrazí ve startovacím terminálu. Jejich přehled najdete na stránce gnu.org - manuál pro GRUB a samozřejmě v manuálu nainstalovaném současně s programem GRUB. Lze jej vyvolat příkazem info grub, přejeďte kurzorem k položce troubleshooting a stiskněte enter…

GRUB (na rozdíl od zavaděče LILO) poskytuje uživateli plnohodnotný příkazový řádek. Máte tedy možnost zvolit zaváděný obraz, jeho parametry atd atd. Stačí při zobrazení startovací nabídky stisknout klávesu c. Zobrazí se příkazový řádek GRUBU:

grub></>
V tomto příkazovém řádku můžete kupříkladu zobrazit obsah libovolného  souboru. Například:
<code> grub> cat /boot/grub/menu.lst
grub> cat /etc/passwd
grub> cat /etc/shadow

Lze využívat nejen příkaz cat, ale samozřejmě i řadu jiných (cmp, displayapm, impsprobe, ioprobe, read, uppermem…) „Zjišťovacích nástrojů tedy více než dost, ale ani to není vše.

K dispozici jsou i aktivní povely. Příkazem module lze nahrát vlastní modul, root a rootnoverify nastavit jiné kořenové zařízení, savedefault uloží aktuální nastavení jako výchozí pro příští start, configfile umožní nahrát vlastní konfiguraci ze souboru, uppermem nastavit horní velikost paměti.

Každý asi chápe, jak nebezpečný nástroj to může být. I proto nelze ani dost důrazně doporučit „zaheslování“ grubu, které je popsáno výše v případě, že se k počítači mohou dostat nepovolané osoby.

Se startem systému úzce souvisí ještě jedna věc. Není bezpečné, aby si kdokoli mohl dovolit systém restartovat a tím se dostat k nabídce zavaděče.

Můžete si to vyzkoušet sami. Jste v grafickém rozhraní, používáte libovolné prostředí. Pomocí klávesové zkratky Ctrl+Alt+F1 se přepnete do terminálu. Zde se ani nemusíte přihlásit, stačí jen stisknout klávesovou sekvenci Alt+Ctrl+Del a přimějete počítač k restartu bez ohledu na to, že na grafické konzoli je přihlášený uživatel.

Pokud chcete tuto možnost zakázat, pak v souboru /etc/inittab najděte řádky:

# Trap CTRL-ALT-DELETE
ca::ctrlaltdel:/sbin/shutdown -t3 -r now

Druhá řádek uvádí, jaký příkaz se má v případě použití „opičího trojhmatu“ spustit. Můžete tam napsat cokoli nezávadného (např.: echo „Tohle už nezkoušej“), nebo jen řádek zakomentovat:

# Trap CTRL-ALT-DELETE
#ca::ctrlaltdel:/sbin/shutdown -t3 -r now

Tím tento trojhmat znefunkčníte.

Grafická prostředí tuhle vlastnost různě ošetřují, například v xfce4 trojhmat Alt+Ctrl+Del spustí šetřič obrazovky.

Stejně dobře sem můžete napsat název jednoduchého scriptu, který vás (administrátora) upozorní na to, že se někdo pokoušel počítač rebootovat. Opatření nabyde platnosti po restartu (novém spuštění procesu init, nebo ho můžete uvést v platnost okamžitě příkazem

kill -HUP 1

enjoy

V Mandriva Linuxu 2010.0 je po čisté instalaci bez dalších operačních systémů nastaven GRUB v souboru /boot/grub/menu.lst. Upravit jej můžete za pomocí grafického programu - Zavedení systému

timeout 10
gfxmenu (hd0,0)/boot/gfxmenu
default 0

title linux
kernel (hd0,0)/boot/vmlinuz BOOT_IMAGE=linux root=UUID=6cab52c9-0395-4ba3-ab4c-07a45cce35e2 resume=UUID=63587e73-893d-4b6b-9f2b-0fbc9c6971e5 splash=silent vga=788
initrd (hd0,0)/boot/initrd.img

title linux-nonfb
kernel (hd0,0)/boot/vmlinuz BOOT_IMAGE=linux-nonfb root=UUID=6cab52c9-0395-4ba3-ab4c-07a45cce35e2 resume=UUID=63587e73-893d-4b6b-9f2b-0fbc9c6971e5
initrd (hd0,0)/boot/initrd.img

title failsafe
kernel (hd0,0)/boot/vmlinuz BOOT_IMAGE=failsafe root=UUID=6cab52c9-0395-4ba3-ab4c-07a45cce35e2 failsafe
initrd (hd0,0)/boot/initrd.img

Máte dvě možnosti:

1. změna pozadí se zanecháním původního stylu nabídky, časování, jazyka
2. použití nového archivu message ( motivu ) - kompletní přestavba

Návod je o něco jednodušší než u změny pozadí

Tímto celá operace končí, můžete restartovat počítač a kochat se nad novým obrázkem či motivem

- máte špatný massage soubor ( starší verze ), vyzkoušejte jiný motiv - nebo obrázek back.jpg v message souboru neplňuje parametry ⇒ 800×600

I takhle může vypadat váš vzhled GRUBu

• Článek o GRUBU na české wiki
• Popis GRUBu na wiki fedora.cz
• Popis GRUBu na suse.cz
• Některé parametry GRUBu
• Obnova zavaděče GRUB - krok za krokem návod, jak obnovit zavaděč (blog Jakuba Šenka)
• Jak obnovit GRUB - článek na linuxexpres.cz
• Nic neni bez chybičky - ani GRUB ne - povzdech Ivana Bíbra alá GRUB
• Příklady konfigurace zavaděčů LILO a GRUBu.